Spánková paralýza II – příčiny, následky a řešení

Jsem velmi překvapený tím, kolik lidí mi píše kvůli spánkové paralýze. Je těžké všem dokonale poradit, protože já sám neznám dokonalý návod na řešení, ale mohu vám předat své zkušenosti a třeba vám to trochu pomůže.

Spánková paralýza – co to vlastně je?

Definoval bych to jako poruchu spánku, kdy se uprostřed ničím nerušené noci naše vědomí probudí, ale naše tělo ne. Vzhledem k hlubokému tvrdému spaní se tělo nachází v paralyzovaném stavu, což může doprovázet mnoho nepříjemných halucinací, křečí, děsů apod.

Příčiny:

Jsem přesvědčený, že neexistuje jedna příčina, ale spíše souhrn mnoha příčin. Pokaždé v tom ovšem hraje roli stres. Všiml jsem si, že prožívám paralýzu bezprostředně poté, co se uklidní můj hektický život a když to nejméně čekám, přijde to jako blesk z nebe. Pak existuje mnoho fyzikálních příčin:

 

    - zima ( ano, nízká teplota v místnosti hraje obrovskou roli )

    - špatná postel ( ta rozhoduje o mnoha dalších věcech )

    - nepravidelný spánek, usínání pozdě v noci

    - špatné stravovací návyky ( jíst o půlnoci se prostě nevyplácí )

    - !! magnetické pole !!

 

K poslednímu bodu se vyjádřím trochu konkrétněji. Zaexperimenoval jsem se silným elektromagnetickým polem a zjistil jsem, že když jdou hodnoty lehce nad normál, okamžitě to zapříčiní spánkovou paralýzu. Zajímavé je, že pokaždé, když jsem měl někde paralýzu hodně často, bylo to v místech, kde byl nějaký spotřebič, magnet apod. Takže nespěte blízko spotřebičů, obrazovek atd.

Následky:

Spánková paralýza může mít mnoho stupňů. Od lehké paralýzy můžete dojít až k tak děsivým halucinacím, že to může doslovat zlikvidovat váš život. Jsou ovšem zážitky, které bývají typické pro tento stav:

-       jasný čistý vysoký tón v levém uchu a nejasný hluboký přerušovaný tón v pravém uchu

 ( to jsou obvykle první příznaky přicházející paralýzy, je zajímavé, že sluch v tomto stavu sehrává velikou roli. Proč? To mi není známo. Domnívám se, že to souvisí se srdcem a tepem. Mám pocit, že ten vysoký signál je tep a ten hlubší přerušovaný je tlukot srdce. Je spánková paralýza třeba efektem špatné činnosti srdce? Nevím, třeba ano. Mimochodem tento příznak přichází mnoho hodin před paralýzou, ve 20:00 až 23:00.  )

-       pocit, že vám někdo „sedí na hrudníku“ 

( další typický příznak spánkové paralýzy, v minulosti mnohdy označován za „posedlost démonem.“ Člověk se nemůže nadechnout, někdy má dokonce pocit, že je dušen, výjmečně i škrcen. Hodně nepříjemná záležitost! )

-       sluchové halucinace, křik, nejasný nesrozumitelný hlas

( ta třetí věc je nejobvyklejší, nejšílenější zážitek je určitě křik. Někdy to může být tak ohlušující křik, který jako by přichází zevnitř vašeho těla, je to vysoký hlas, jako křik zvířete. Jedná se o nejděsivější zkušenosti lidí, jenž trpí spánkovou paralýzou. V dřívějších dobách se toto považovalo za jednoznačnou přítomnou démona v těle. Ten s křikem odchází z vašeho těla, což může doprovázet i halucinace jakoby vytržení z těla. O těchto věcech vypovídá často i Bible, zmiňoval se o nich i Ježíš. )

-       zrakové halucinace

( tady může být intenzita různá, vidění ducha, démona, zlé černé postavy, kterou nazývám „Stín.“ Tuto postavu popisuje mnoho lidí a byla viděna už tisíce let před Kristem. V mytologii je tato postava spojována s démonem, který přichází k lidem ve spánku, aby vysál jejich energii, dobro a zdraví. Je škaredá, nemá žádnou tvář, ale její pohled z vás vysaje vaši sílu. Někdy bývá neobvykle vysoká, stávalo se mi, že přicházeli i čtyři najednou. Jednou jsem zažil halucinaci, kdy měli nálet na celou zemi, byly jich miliony, létali s křikem a já byl přesvědčený, že je konec světa. Stalo se v srpnu roku 2001. Mnoho lidí také popisuji vidění mrtvých, příbuzných i známých osobností. Viděn může být i anděl, ta intenzita může být opravdu jakákoliv. V 15 letech jsem viděl Pannu Marii, byla naprosto živá, jasná. Jaká smůla, že to vše byli jen halucinace.. )

-       hmatové halucinace + kombinace všech dohromady

( nejčastější zkušenost je vystupování z těla. Člověk je svědkem toho, jak jeho duch vystupuje z tělesné schránky. Často bývá bez zrakových halucinací, ale když je to výstup se vším všudy, je to asi ten nejsilnější zážitek v životě. Z těla jsem vystoupil mnohokrát, ale jen 3 to bylo úplně. Co následovalo, to se nedá ani popsat slovy..)

Některé mé šílené zážitky:

1994 – často jsem slyšel v noci hlas ženy, ale trvalo mi dost dlouho, než jsem pochopil, že se nejedná o mou matku. V roce 1994 jsem se vyhecoval a z paralýzy jsem se doslova vytrhl. Když jsem se otočil ke dveřím, halucinace pokračovala dál. Byla tam žena, hubená a vyšší s fialovým oblečkem. Tato žena mne doprovází celý život, viděl jsem ji v mnoha paralýzách. Zajímavost – většinou se mi snaží zakázat vystupovat z těla, nemá ráda, když to dělám. Jsem já to ale paličák. J

1999 – duch mé babičky něco říkal, nerozuměl jsem ani slovo. Viděl jsem ji před sebou, byla tma a já se nemohl ani hnout.

2000 – paralýza v jednom nejmenovaném baráku byla velice intenzivní. Nejprve jsem cítil ztuhnutí celého těla, následovalo vcucnutí do tunelu se světlem, strašně rychle jsem někam letěl a najednou jsem se probral. Jaký to má háček? Probral jsem se jako někdo úplně cizí. Byl jsem v jiném čase, zcela jistě v budoucnosti. Stihl jsem si prohlédnout místnost a byla tam podivná věc – lampa, která ovšem svítila bez jakéhokoliv zdroje energie. Vlastně všechny spotřebiče byli bez drátů, vše se napájelo vzduchem. Pak jsem se probudil už normálně jako ze snu.

2001 – můj první střet se „Stínem.“  Chtěl jsem ho z nějakého důvodu napadnout, ale do těla mne zpět stáhla žena, které říkám „Anděl strážný.“ Na ruce jsem poprvé v životě viděl záhadný kód.

2002 – můj první úplný výstup z těla. Viděl jsem byt kamaráda, u kterého jsem bydlel. Vpravo leželo na posteli mé tělo. Vůbec mě nezajímalo, neděsilo mne, že jsem mimo něj. Na zemi na dece ležel ten kamarád. Viděl jsem skrze záclonu jako by dovnitř ní, také jsem prošel skrze zdi. Měl jsem hnědý hábit jako mnich, na ruce jsem měl vytetovaný nějaký kód ( ten jsem viděl v životě celkem 3x ). Ten kód říkal, že jsem něco důležitého udělal, ale nevím co. Možná jsem to ještě ani neudělal. Pak jsem vylétl ven a letěl nad Prahou. Pak jsem uslyšel hlas, který mi řekl, že je to poprvé a naposledy, co jsem vyšel úplně z těla a to prý jen proto, abych věděl, jaké to je po smrti. Pokud je to takové i po smrti, pak mám pro vás dobrou zprávu – je to dokonalé. J Cítíte neskutečnou lehkost, vaše mysl je zbavena vší tíhy, máte v tom všem naprosté jasno. Ale řízky na sádle také nejsou špatné. :D

2003 – duch zemřelého starce po mne žádal, abych řekl jeho manželce, že je stále tady. Hrůza. Odmítal jsem mu pomoci. Pak jsem se probral. Žádné hmatové ani zrakové halucinace, jen sluchové. Toto se mi stávalo často, že přišel cizí duch a něco chtěl.

2004 – byl jsem škrcen démonem, který vypadal jako já. Po probrání z paralýzy jsem sám sebe škrtil rukama. Fakt nářez.

2006 – setkání s duchem malé holčičky jménem „Anetka.“ Umřela prý hladem v bytě, kde jsem bydlel. Za války ji rodiče schovali na půdu, ale z té už se nikdy nedostala. Někdy mi lezla i do snů, mrcha malá.

2009 – vůbec nejhorší zážitek, říkám tomu „noční děs.“ Probral jsem se s totálním křikem, přede mnou stál duch, démon. Viděl jsem ho ještě 30 vteřin po probrání, humus.

2012 – zopakování zážitku z roku 2009, ovšem žádné zrakové halucinace.

Těch haluzí jsem zažil opravdu mnoho, nejde je vypsat všechny, ale píšu vám to sem proto, abyste viděli, jak absurdní můžou ty halucinace být. Můžete prožívat celé příběhy, nebo jen nepříjemné stavy.  Spánková paralýza mi připadá někdy jako sen, který se vám zdá i když jsou vaše oči vzhůru.

Některá doporučení, abyste se vyhnuli spánkové paralýze

Za svůj život jsem prožil mnoho takových halucinací. Asi byste mi položili otázku, zda-li věřím tomu, co jsem viděl, anebo jsem si jist, že jsou to jen přeludy.........

Odpověď ale neznám. Nevím, jestli to, co jsem v životě viděl, bylo skutečné nebo ne, ale vím jedno – tyto zkušenosti se spánkovou paralýzou totálně zbořily mé představy o tom, co je to „realita.“ Je mi jedno, jestli to bylo nebo nebylo skutečné, protože nic a nikdo na světě nedokáže říct, že to, co považujeme za „realitu“ je to jediné, čemu můžeme věřit. Vím, že tuto poruchu ustojí jen málokdo a proto se snažím všem, co prožívají podobné věci, pomáhat. A proto zde nyní uvedu to, co si myslím, že by pomoci mohlo:

1 ) duševní hygiena

Věřte nebo ne, ale spánková paralýza začíná VŽDY ve vaší vlastní mysli. Je to následek špatných duševních návyků, stresu, vzteku, cholerické povahy, depresí, smutku apod. Proto pokud nechcete mít paralýzu, změňte od základu svoje duševní návyky. Učiňte svou osobu pozitivní, klidnou, mírnou a spokojenou. To je nadlidský úkol že? J

2 ) dobré podmínky pro váš spánek

Nespěte někde, kde je vám to nepříjemné. Neusínejte s tím, že řešíte, co budete dělat zítra. Nespěte v příliš velkém vedru ani v zimě. Necpěte se na noc, nelijte do sebe kafe, ani černý čaj. Nepijte na noc litr koly. Ale na druhou stránku nechoďte spát žizniví. Prostě usínejte tak, aby vám bylo příjemně. Nespěte v hluku, se zapnutou televizí, v poloze, která vám vadí. Můžete si pomoci vonným olejíčkem, masáží, relaxační hudbou apod.

3 ) extrémní spánkové paralýzy se dají vyřešit totální zbraní – SVĚTLEM

Pokud jsou vaše požíte skutečně vážné, kupte si lampičku s nastavitelnou intenzitou záření. Dejte ji někam daleko od postele, ale nechte si v místnosti trochu světla, aby bylo vidět kde co je. Nastavte světlo tak, aby vás to neobtěžovalo při usínání. Zaručuji vám úspěch, tato metoda je prověřená. Lehké světlo a paralýza už nikdy nepřijde. Nicméně varování – za tmy se spí mnohem lépe, tělo se lépe regeneruje. Přílišně světlo určitě nedoporučuji.

4 ) nechoďte spát bez sexuálního uspokojení

Zní to šíleně? Ale je to tak. Nedostatek v této oblasti může způsobovat u dospělých lidí extrémní napětí, jehož následkem je i spánková paralýza. Pokud budete celou noc myslet na sex, váš spánek bude velmi nekvalitní. Proč? Protože myšlenky na uspokojení rozjedou procesy v těle, které nedají mysli žádný klid. Krevní oběh, činnost srdce, mozku, aktivita nepotřebných hormonů, to vše škodí dobrému spánku. Ideální je se uspokojit ( s partnerem i bez ) a jít hned spát. Zlikvidujte svou potřebu a ona nezlikviduje vás. Navíc endorfin je hormon, který podporuje kvalitní spánek. Takže není co řešit. Mimochodem uvědomte si, že skoro každý člověk je závislý na tzv. „vnitřních přirozených drogách.“ Endorfin je jedna z nich.

5 ) KLÍČOVÉ !! - ukončete váš zájem o paranormální jevy

Tento bod považuji za úplné řešení. Jsem přesvědčený, že 99% lidí, jenž zažívají paralýzu, mají určité sklony k duchovním záležitostem – magii, ezoterice, náboženství, posmrtnému životu apod. Můj stav se výrazně zlepšil, když jsem se přestal extrémně zajímat o tyto věci. Proto pokud vás spánková paralýza dohání k šílenství, to nejlepší, co můžete udělat je přestat se o tyto věci zajímat a to definitivně. Obzvláště nebezpečný je okultismus, satanismus a zájem o posmrtný život. Věřte, že člověk nemá vědět, co je po smrti. Možná spíš ani nesmí. Nezajímejte se o to, i když by byl váš důvod sebevětší. Vyhněte se všemu, co souvisí s duchy, smrtí nebo okultismem. Extrémně se to pak zlepší, tomu věřte.

Když už jste v paralýze..

Pokud už jste ve stavu spánkové paralýzy, jsou způsoby, jak se z toho dostat bez následků.

1 ) je nutné se uklidnit. Mnoho lidí v paralýze začne panikařit. Chtějí se co nejrychleji probrat, ale to způsobuje jen šok, který si vaše podvědomí spojí s tímto zážitkem. Následkem je strach a ten jen prohloubí intenzitu paralýzy.

Když se dostanete do paralýzy, musíte se naučit si ihned uvědomit, že je to jen přelud. Zklidněte dýchání, zklidněte mysl. Najednou zjistíte, že to není tak strašné, jak se zdá. Z paralýzy se dostanete bezbolestně uklidněním, protože do deseti vteřin se vaše tělo samo probudí. Věřte mi, takhle to já dělám vždycky.

Klid také způsobí ústup halucinací. Většina vašich paralýz pak bude čistě bez obrazů, zvuků i negativních pocitů.

2 ) pokud jsou vaše halucinace extrémně nepříjemné, je něco, co vám určitě může pomoci – myslete na Ježíše. Zdá se vám to směšné? J No mně to mnohdy strašně pomohlo. Začal jsem opakovat uvnitř mé mysli slovo „Ježíš.“ Myslel jsem na něj a po páté šesté paralýze se halucinace úplně vytratily. Nejsem nijak extrémně věřící, ale věřím v Boha. Je mi jedno, co si o tom kdo myslí, ale jedno vím jistě – FUNGUJE TO. Sami si to vyzkoušejte a budete třeba stejně jako já velmi překvapení. Měl jsem najednou pocit, že když to řeknu, všichni ti „démoni“se můžou snad zbláznit. To slovo těm „přeludům“ extrémně vadí. I Stíny se toho bojí. Nevím proč, ale funguje to. Takže pokud je to extrémně hnusné, myslete na Ježíše. Nic víc, nic míň. Nemusíte být ani pokřtěni a ani každou neděli v kostele. Je to čistě jen heslo k vašemu podvědomí, aby se zbavilo všech svých „démonů.“

3 ) častým problémem bývá, že člověk se probere, znovu usne a opět se dostane do paralýzy. Tady je důležitá rada – pokud máte paralýzu, jakmile se proberete, BEZ PRODLENÍ SE ZVEDNĚTE Z POSTELE a sedněte si ke stolu. Já si dávám okamžitě MEDUŇKOVÝ ČAJ. Jeho vliv na zklidnění je prověřený. Mám jej kvůli paralýze doma vždy velikou zásobu. Při pití čaje si zapněte třeba komp, podívejte se na nějakou veselou stránku, mobilní telefony, nové aplikace, hry, cokoliv chcete. Je nutné ZMĚNIT TOK MYŠLENEK. Nemyslete na paralýzu, přestaňte si jí všímat. Stačí 10-15 minut, pak jděte opět spát. Paralýza už se zaručeně nebude opakovat. To je má vlastní praktická zkušenost.

4 ) nevěnujte spánkové paralýze příliš pozornosti, nepovažujte to za nic zásadního. Čím více tomu budete přisuzovat důležitosti, tím horší to bude.

5 ) pokud se naučíte zvládat ten stav a zůstanete v klidu a i přes to se ne a ne probrat, zkuste v klidu začít hýbat prsty na rukou a na nohou. Po chvilce se rozhýbou celé končetiny a do 10 vteřin jste z toho venku. Někdy se mi stává, že už se mohu hýbat, mohu i v klidu dýchat, ale paralýza pokračuje dál. Proto mějte na paměti, že je NUTNÉ OTEVŘÍT OČI. Jedině tak paralýza skončí.

Závěrem něco důležitého

 Už nevím, co bych dodal. Pokud mě ještě něco napadne, co jsem zapomněl napsat, doplním to. Každopádně jestli máte se spánkovou paralýzou velmi vážné problémy, nebojte se mne kontaktovat, můj email je:

gipsy@radoslavbanga.cz

Než skončím s tímto článkem, rád bych dodal, že spánková paralýza může být vnímána jen jako porucha, ale já ji vnímám zároveň i jako dar. Skrze tento stav jsem rozvinul některé mé schopnosti, především intuici a duševní cit. Jsem si vědom, že jsou to jen halucinace, ale na druhou stránku..je vůbec možné říct, že je něco skutečné? Hmatatelný svět lze také s jistým nadhledem vnímat jako „přelud.“ Moderní fyzika to ostatně potvrzuje. Současná věda už nevnímá vědomí jako nepodstatný faktor, naopak stává se klíčovým aspektem pro pochopení celého vesmíru. Proto pokud překonáte strach ze spánkové paralýzy, otevřte své srdce a své vnitřní oči. Vaše duše možná jen čeká na sebeobjevení a vaše podvědomí se vám snaží jen pomoci. Jak s tím pozápasíte? To už je na vás. Přeji hodně štěstí. J

Autor: Radoslav Banga